Volieb prezidenta sa nezúčastním

Autor: Miroslav Nesrsta | 15.3.2019 o 16:45 | (upravené 15.3.2019 o 18:19) Karma článku: 0,00 | Prečítané:  1632x

V štáte s parlamentnou demokraciou je inštitút priamej voľby prezidenta a tým aj príslušný text ústavy, v rozpore s princípmi výkonnej moci tohto systému.

V čase keď bola priama voľba prezidenta prijímaná zmenou textu ústavy, našli sa v parlamente SR i ČR členovia, schopní dovidieť dôsledky tohto kroku v budúcnosti a títo boli zásadne proti, avšak vtedy boli prehlasovaní.
Ako “hobby” programátor, domnievam sa, že texty zákonov a podobných dokumentov by mali byť schopné algoritmizácie a aplikácie aj ďalších technológií analýzy zo sortimentu programátorskej techniky, ktorými sa dá presne opísať architektúra a správanie sa systému. Texty by mali byť písané tak, aby boli zrozumiteľné aj obyčajným ľuďom bez právníckeho vzdelania. Teda nie odvolávanie sa na akéhosi “ducha” ústavy, ktorému rozumejú iba vyvolení.

Priama voľba prezidenta vedie k vytváraniu druhého centra moci v štáte s vlastným politickým programom, ktoré si potom pri odkazoch na priamu voľbu prezidenta osobuje právo miešať sa do politiky a konať aj v nesúlade s rozhodnutiami vlády na čele s jej premiérom.

Takúto štátoprávnu nejednoznačnosť, akú predstavuje súčasný systém parlamentnej demokracie v ČR, VIP bloggerka p. Markéta Šichtařová priliehavo pomenovala v článku na webu Neviditelný pes z 19.01.2018 "Češi milují svého prezidenta", ako „maglajz / kočkopes“.


Nemyslím Toho Jednoho Prezidenta jako Frantu Vopičku. Myslím prezidenta jako úřad. ... A teď mi řekněte: Kolik jmen prezidentů vám zůstalo v paměti v případě Německa nebo Rakouska? Tedy zemí, které jsou nám geograficky blízké, takže bychom je mohli a měli dobře znát, a současně které jsou stejně jako naše země založeny na parlamentním politickém systému. Vsadím se, že jako první vám v mysli vyskakují jména kancléřů – tedy analogií našeho premiéra. Logicky. Parlamentní politický systém, který je typický pro naše končiny od Balkánu, přes východní a střední Evropu, až po Benelux, je totiž založený na silné výkonné moci vlády a premiéra. Prezident je v tomto systému jakousi okrasou, jehož nejčastější funkcí je pokládání věnců u pomníků …
Naproti tomu poloprezidentské systémy, jako jsou třeba Francie a Rusko, nebo čisté prezidentské systémy, jako jsou USA a skoro celá Latinská Amerika, jsou založené na opaku: Silný prezident a premiér jako úředník, pokud vůbec nějaký. …
A tomu, kdo má jak silnou výkonnou moc, taky odpovídá volební systém. ... Proto v Rusku je lidem volen prezident. Proto v Německu výstupem lidových voleb je kancléř, kterého prezident navrhuje víceméně formálně, tedy na základě volebního výsledku. No a pak je tu český systém. Ani jedno, ani druhé. Prostě maglajz.
Řekla bych, že bohatě stačí, když se v rámci rodin lidé vzájemně poperou vždy po volbách do Sněmovny jednou za čtyři roky. Frustrace a zloba, kterou vyvolala přímá volba prezidenta, je překvapivě velká ... A myslím, že by náladě lidí prospělo zrušení přímé volby. …
… zda si budeme hrát na prezidentskou, nebo parlamentní republiku, či si budeme dál hýčkat našeho kočkopsa.

 

Ľudia evidujú aj to, že peniaze na kampaň okolo volieb by mohli byť vynaložené na oveľa prospešnejší účel.
Pani Milena Kozumplíková píše v svojom článku na webe Neviditelný pes z 1.2.2018 "POLITIKA: A miliarda je fuč!”: konštatuje, že na prezidentskú kampaň - mítingy, blllboardy a letáky do poštových schránok ... - sa v ČR vynaložila až jedna miliarda Kč, a ďalej uvádza:

A tak se nabízí otázka: stála ta letošní dvakrát opakovaná „lidová veselice“ s přímou volbou prezidenta za to? Vím, poslední volba prezidenta Parlamentem ČR v r. 2008 nevypadala pro diváky televize příliš „esteticky“ . Pověsti, které se kolem ní vynořily, byly dost divoké. Ale byla to skutečnost, nebo pověsti? Je program permanentních referend, a volba prezidenta je referendum, který navrhují některé politické strany, to nejlepší pro nás a naši zemi? ...
Na přímou volbu prezidenta přistoupili naši poslanci s podivně znějícími argumenty až po ten „kdo bude proti, toho už nikdo nikdy nikam nezvolí“. Byl to odpovědný, domyšlený přístup? Najde se alespoň jeden statečný, který si veřejně, na parlamentní půdě a před kamerami a mikrofony dovolí říci „Přímá volba prezidenta (a já dodávám ještě vznik krajů) bylo nejhorší rozhodnutí, která náš parlament přijal“?


Osoba prezidenta rozdeluje spoločnosť na Slovensku nie až tak, ako v ČR ale predsa len veľká časť spoločnosti (asi tretina) si ďalšie pôsobenie súčasného prezidenta SR v politike nepraje.

Kto je považovaný za “hlavu štátu” (vrcholového reprezentanta výkonnej moci), dokladuje zloženie reprezentantov jednotlivých štátov v rade Európy. Za SR a ČR sú tam premiéri Pelegrini a Babiš, za Nemecko premiérka Merkelová, za Francúzsko prezident Macron. Tento systém reprezentácie, prijatý v EÚ asi najlepšie dokazuje, že v SR a v ČR má byť prezident len “protokolár, ceremoniár” bez vlastného politického programu a teda priama voľba prezidenta je systémová chyba našej parlamentnej demokracie.


 

Zdroje:

uvedené v texte článku

 

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Mistrík odstúpil z prezidentského súboja, podporil Čaputovú

Mistríkovo rozhodnutie ocenil aj prezident Kiska a tiež podporil Čaputovú.

KOMENTÁR PETRA TKAČENKA

Toto by Čaputová nemala zahodiť

Po dvadsiatich rokoch môže prvé kolo vyhrať blok mimo Smeru a HZDS.

AUTO

Prichádza malé SUV Škoda Kamiq. Aké sú naše prvé dojmy?

Zaboduje priestorom aj bohatou výbavou.


Už ste čítali?