Na tomto blogu som k problematike vzniku ČSR vydal článok "Heimannovej zlyhané Československo". V tejto súvislosti považujem názor šéfredaktora webu Czech Free Press a súčasne bloggera M. Suju uvedený v jeho článku "Recenze na recenzi recenze Čulíka aneb Československo jako trest" za dobrý príspevok k zvýšeniu objektivity hodnotenia veci.
Tak třeba z historie lze vypozorovat, že jednou z forem trestů národa, neřkuli státu, jenž způsobil druhému národu či státu nějaké příkoří nebo utrpení (například válku) je odebrání území. Teda samozřejmě pouze v případě, že „zlobivý" národ či stát válku prohrál. Téměř každá země, která rozpoutala válku a tu pak prohrála, o nějaký ten kousek svého území přišla. A to i tehdy, kdy se války mezi zeměmi nevedly o území, i když téměř ve všech šlo o dobývání nových území. Evropa je ostatně v důsledku velké koncentrace národů na malém území exemplárním příkladem neustálých bojů o území, změn hranic a vzniků nových státních útvarů na úkor jiných. ...
Ve většině případů však jde o „pouhé" přesuny území z jednoho státu do druhého, ale existují i případy, kdy na úkor poraženého „zlobivého" státu vznikne zcela nový státní útvar. Tak třeba ... Kosovo, které bylo pod patronátem USA na tzv. „národnostním principu" odebráno Srbsku
Tento prístup potom vyúsťuje do nasledovného náhľadu na vznik ČSR:
Československo jednoducho vzniklo ako trest pre Rakúsko, Maďarsko a Nemecko za rozpútanie prvej svetovej vojny. To, že tým boli do Československa začlenené milióny príslušníkov iných národov, ktorí sa novým štátnym útvarom nechceli nikdy stotožniť, bola akosi ta hlavná príčina neskoršieho osudu Československa.
Zdroj: uvedený v texte článku
