EÚ – obroda alebo zánik

Autor: Miroslav Nesrsta | 28.2.2012 o 15:54 | (upravené 2.6.2012 o 22:07) Karma článku: 3,72 | Prečítané:  674x

Predchádzajúci článok na tomto blogu bol o názoroch euro-optimistu Adama Michnika. Tu je názor z opačného konca spektra, od autora Tomáša Břicháčka.

Článok bol zverejnený na jeho blogu na iDnes a na serveri Revue politika 9.2.2011. v článku „Budoucnost Evropy: návrat k osvědčenému, nebo zánik" [TU ]. Autor je právnik v odbore európského práva, vo voľnom čase publicista v oblasti európskeho práva a obecných politických otázok európskej integrácie.

Tu prezentované body analýzy dnes vystihujú pocity veľa občanov EÚ, mal by ich čítať každý kto sa dnes úprimne trápi ako to EÚ vo viacerých prípadoch rozhodovania a riadenia osudov spoločenstva robí (embargo na dovoz nafty v čase „konca éry fosílnych palív" ... ???). V komentároch ku článku sa píše „Přesně jste vystihl mé pocity, není co dodat , paralela se zánikem říše Římské je více než zřejmá" a tiež „Podobné traktáty psali už římští filozofové a Římu to nakonec taky nebylo nic platné" a tiež „Máte pravdu, ale za chvíli Vám tu někdo začne nadávat do fašistů, nacistů, nacionalistů etc. etc"

V súhrne je problematika analyzovaná v článku, prezentovaná takto:

Evropské národy stojí v mnoha ohledech na šikmé ploše - vymírají, přestávají si uvědomovat sebe sama, upadají mravně a kulturně, vězí v těžkopádném a degenerativním sociálním systému, jsou zadlužené, dobrovolně se vzdávají správy svých věcí. Pokud se tyto tendence nepodaří zastavit, stanou se během několika málo generací v rámci probíhajících migračních toků na vlastních historických územích pasivními menšinami a následně se rozpustí jako kostka cukru v moři nově panujících, dynamických etnik.

 

Citácia najzaujímavejších častí z jednotlivých bodov analýzy (priznávam, že neviem oponovať ani jednému z nich !) má naviesť záujemcov na preštudovanie si prezentovaného článku a v ňom obsiahnutých analýz.

 

Regenerácia populačná

Zdaleka nejzávažnějším z neduhů dnešních evropských národů, jehož katastrofální rozsah ani nelze docenit, je nepochybně demografický vývoj. ... Mít dítě je dnes pro mnohé luxus, překážka pro kariéru. Počítají, kolik je potomek bude stát peněz a úsilí a kolik jim ubere z jejich pohodlí, hořekují nad tím, že jim stát za děti platí malé sociální dávky. Nakonec se po třicítce zmůžou na jedno dítě a ještě všude zdůrazňují, kolik s ním mají práce a starostí. ...
Radikální odklon od této zvrácené, sebevražedné morálky je podmínkou sine qua non pro zachování evropských národů. Dynamický národ potřebuje mít porodnost nejméně v průměru dvě až tři děti na ženu. Lidé se musí znovu naučit vnímat děti jako svůj základní životní smysl, za pokračování sebe sama a svého rodu, jako perspektivu zajištění ve stáří i jako svůj příspěvek pro zachování národa a jeho životní úrovně

Ku tomuto bodu naviac:
Vzostup a expanzia národov bola v histórii vždy podložená významným rastom populácie, dať štátu súceho potomka bolo a malo by byť aj teraz základným prejavom vlastenectva. Najvýznamnejšími príkladmi je expanzia britského impéria v 19. storočí a tiež nemecká expanzia vedúca až ku 2. svetovej vojne. Naopak, strata Kosova pre Srbsko bola nevyhnutnou zákonitosťou, keď  na začiatku 20 storočia tvorili  Srbi asi 80% obyvateľstva, no koncom storočia to už bolo asi len 5%.

 

Regenerácia kolektívnej identity a osobného nasadenia

Oslabuje se pocit přináležitosti k státu a národu jakožto nejvýznamnějším kategoriím a zároveň klesá osobní nasazení jednotlivců pro jejich rozvoj a obranu. ...
Tento jev souvisí s obecným úpadkem morálky v postmoderní době, jejíž součástí je mravní relativismus a přebujelý individualismus. Na druhé straně na národně-občanskou identitu útočí kosmopolitismus, který nabývá nejmilitantnější povahy v dnešní Evropské unii a jehož projevem je i celý umělý konstrukt nadnárodního unijního občanství.
Jestliže nízká plodnost ničí fyzickou dynamiku, nízké uvědomění a nasazení znamená uvadání sil duševních

 

Regenerácia obecne mravná a kultúrna

Příznačným jevem dnešních evropských států a ostatně celé západní civilizace je povážlivé rozvolňování morálky a disciplíny a šíření mravního relativismu. ...
... panuje relativizace hodnot, lhostejnost, pohodlnost, hypertrofovaný individualismus, rezignace na rozlišování toho, co je normální a co není; samo slovo „normální" je najednou cosi nepřístojného, politicky nekorektního. Pevná kritéria pro rozlišování dobra a zla jsou cejchována jako černobílé vidění světa, moudrost zkušeností je pranýřována coby „stereotypy". ...
Nelze se pak divit, že muslimové a jiné kultury s přísnějším a pevnějším morálním kodexem se na dnešní Západ dívají s opovržením a cítí se být civilizačně výše.

 

Regenerácia osobnej zodpovednosti, demontáž štátu blahobytu

Většina evropských států je dnes hluboce zabředlá v systému ochranářského státu blahobytu zajišťujícího štědré sociální dávky, vysoké starobní důchody a úzkostlivě pečujícího o obyvatele v jejich nejrůznějších životních rolích, včetně těch nejbanálnějších. Stal se pro Evropu natolik příznačným, že mu jeho příznivci v posledních letech zaslouženě říkají „evropský sociální model". ....  Během posledních několika desetiletí nicméně v západní Evropě systém nabobtnal v řadě států do extrémních rozměrů, a to zejména kvůli nezodpovědným politikům, kteří si zvykli rozhazováním veřejných peněz kupovat hlasy voličů, v některých zemích též následkem vyděračských praktik odborů... Evropský sociální model dávno není záchrannou sítí, ale těžkopádným kolosem přerozdělujícím podstatnou část HDP a zatěžujícím soukromoprávní vztahy vrstvou nadbytečných povinností. Vede k zaostávání evropských ekonomik, které trpí vysokým zdaněním a přemírou regulace.

Ku tomuto bodu naviac:
Narastá alergia mladých voči „premnoženej" skupine dôchodcov vedúca až k prejavom anti-gerontizmu. "Reforma dôchodkového zabezpečenia" má priniesť odchod do dôchodku až pri sedemdesiatke. Na druhej strane, často už 40 roční sú pre zamestnávateľov málo dynamickí, nájsť si  zamestnanie po 50-ke je čoraz ťažšie, po 60-tke z veľkej časti snáď  chiméra. Najvyššiu šancu pracovať do vysokého veku majú živnostníci, no tu je zasa známe, že na jedného úspešného pripadá viacero neúspešných, ktorí skončili podnikanie so stratou  a licenciu vrátili.

 

Odstránenie nadbytočnej internacionalizácie správy vecí verejných

V té části Evropy, která se rozhodla vytvořit Evropskou unii, bohužel došlo k situaci, kdy mezinárodní závazky formou i rozsahem narostly do diametrálně odlišného formátu, než by odpovídalo internacionalizaci lidských aktivit a potřebě tyto aktivity na dané úrovni řešit. ...
Na straně Evropské komise a Evropského parlamentu můžeme pozorovat obrovskou vůli k nové a nové legislativní činnosti. Na všechny hospodářské a společenské neduhy členských států mají jen jeden všelék: další rozšiřování činnosti („prohlubování") Unie.
Uskutečnění dvou velikášských projektů - jednotné měny a schengenského prostoru -, které nebyly ani nutné, ani potřebné, ale toliko zvyšující pohodlí v určitých životních situacích, uvedlo členské státy do nepřiměřené vzájemné závislosti. Náklady měnové unie v tomto směru už docela jasně vyplouvají na povrch....
Zbytnělý systém dotací znamená nepřehledné přerozdělovací transfery mezi členskými státy, které vedou ke klientelismu a nabízejí možnosti pro korupci a zneužívání.

Ku tomuto bodu naviac:
Núka sa porovnanie EÚ (snaha o „spojené štáty európske") s USA.
Mnohí nechápu ako bolo možné vytvoriť spoločnú menu EÚ bez existencie ministra financií EÚ s právomocami rovnakými, aké má minister financií USA (detašovanie určitých právomocí na jednotlivé štáty únie nie je s tým v rozpore).
Súvisiacim zásadným problémom je, že na samom začiatku nebol uzákonený mechanizmus pre vylúčenie z cenovej únie tých, ktorí zlým hospodárením a z toho vyplývajúcim zadlžovaním  výškou svojich dlhov spoločnú menu poškodzujú a vyvolávajú tak tendencie k rozpadu eurozóny.
S témou nadbytočnej centralizácie a internacionalizácie správy vecí verejných súvisia aktivity "Za priamu demokraciu" prezentované v SR na tomto mieste http://www.priamademokracia.sk/ a to je  zasa téma pre samostanú úvahu.

 

Treba len dúfať, že skutočný ďalší vývoj EÚ sa bude uberať viac podľa predstáv euro-optimistov. To si predovšekým vyžaduje mať šťastie na kvalitu ľudí, vybratých na pozície vo vedení EÚ.

 

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

PLUS

Kupujúci Japonec? Neexistuje, tvrdia stánkari z vianočných trhov

Strávili sme jeden deň so stánkarmi, aby sme zistili ako vidia návštevníkov spoza svojich pultov.

EKONOMIKA

Deti boháčov majú vlastnú sieť, stojí za ňou Slovák

Byť bohatým je nuda, keď vás nikto nevidí.


Už ste čítali?